Štěně a samota: jak zvládnout první odloučení

Štěně až do příjezdu k vám nikdy nebylo samo – vždy mělo kolem sebe matku, sourozence nebo lidi. Být samo je pro něj nová dovednost a jako každou dovednost se ji musí naučit postupně. Pokud začnete brzy a po malých krocích, výrazně zvýšíte šanci, že váš pes bude samotu snášet klidně i v dospělosti.

Proč na tom záleží

Problémy spojené s odloučením – vytrvalé štěkání a kňučení, ničení věcí, škrábání u dveří nebo venčení v bytě, když jste pryč – patří k častým obtížím psů. Nejsou projevem „pomsty“ ani zlobení, ale obvykle stresu, strachu nebo frustrace. Prevence je mnohem snazší než pozdější náprava.

Studie Royal Veterinary College ve spolupráci s Dogs Trust zkoumala, jak preventivní rady pomáhají štěňatům zvládat samotu. Štěňata, jejichž majitelé odcházeli a vraceli se klidně, během samoty více odpočívala. Štěňata, jejichž majitelé dobu odloučení prodlužovali postupně a bez vyvolání stresu, vykazovala v testu méně drobných známek stresu. Autoři zdůrazňují, že studie byla malá a výsledky je třeba potvrdit, ale doporučení se shodují s dlouhodobou praxí.

Základní principy

• Malé kroky: samotu prodlužujte tak pomalu, aby štěně nikdy nebylo vystresované.
• Klidné odchody i příchody: žádné dlouhé loučení a bouřlivé vítání.
• Připravené štěně: před odchodem venčit, krátce si hrát nebo jít na procházku, aby bylo spokojené a unavené.
• Bezpečné místo: pelíšek, ohrádka nebo místnost, kde se štěně cítí dobře.

Postup krok za krokem

Krok 1: Samostatnost, když jste doma

Ještě než poprvé odejdete z bytu, učte štěně, že nemusí být stále u vás:

• Dejte mu v pelíšku žvýkací nebo plnitelnou hračku s krmením a sedněte si opodál.
• Odměňujte klidné ležení na jeho místě.
• Používejte dětskou zábranu – štěně vás vidí, ale nemůže za vámi. Začněte na pár vteřin.

Krok 2: Krátké odchody z místnosti

• Když štěně odpočívá nebo žvýká, odejděte do vedlejší místnosti na několik sekund a vraťte se.
• Postupně prodlužujte na desítky sekund, pak minuty.
• Vracejte se dřív, než začne štěně kňučet nebo škrábat. Pokud se rozruší, příště zkraťte.

Krok 3: Nácvik odchodových rituálů

Psi si rychle spojí klíče, boty nebo bundu s vaším odchodem.

• Během dne občas vezměte klíče nebo si obujte boty – a nikam nejděte.
• Tím signály ztratí na významu a nebudou spouštět neklid.

Krok 4: První odchod z bytu

• Vyvenčete, krátce si pohrajte, nabídněte žvýkací hračku.
• Odejděte na velmi krátkou dobu – například jen vynést odpadky.
• Vraťte se klidně, štěně pozdravte až ve chvíli, kdy se uklidní.

Krok 5: Postupné prodlužování

• Délku samoty zvyšujte postupně a střídejte kratší a delší úseky, aby štěně nečekalo, že každý odchod bude delší.
• Natáčejte si štěně telefonem nebo kamerou. Mnoho majitelů nepozná, že štěně během samoty strádá – záznam to ukáže.

Co štěněti pomáhá

• Plnitelné a žvýkací hračky – podle zmíněné studie byla dlouhotrvající pochoutka spojena s menším počtem známek úzkosti.
• Klid v bytě – stejná studie zaznamenala u štěňat s puštěnou televizí nebo rádiem víc známek úzkosti a méně hry či jedení. Nemusí to platit pro každé štěně, ale rádio „pro společnost“ není samozřejmé řešení.
• Dostatek spánku a pohybu přiměřeného věku.
• Bezpečný prostor bez kabelů a věcí, které by mohlo rozkousat.

Jak to zvládnout, když chodíte do práce

Mladé štěně by nemělo zůstávat samo celý pracovní den. Než se samota dostatečně natrénuje, pomůže:

• vzít si na první týdny dovolenou nebo home office,
• domluvit hlídání – rodinu, souseda nebo ověřeného hlídače psů,
• naplánovat přestávku na venčení v polovině dne,
• postupně posouvat dobu samoty, například o víkendech, kdy máte na nácvik čas.

Dopřejte si i rezervu: pokrok se štěnětem nebývá přímočarý a horší dny jsou normální.

Co nedělat

• Netrestejte štěně za nepořádek nebo zničené věci po návratu. Nepochopí, za co, a stres ze samoty se může zhoršit.
• Nenechávejte mladé štěně samo dlouhé hodiny hned od prvního týdne. Pokud chodíte do práce, zařiďte si první týdny dovolenou, hlídání nebo pomoc rodiny.
• Nepřetahujte – když štěně kňučí, příští krok byl příliš velký. Vraťte se o krok zpět.

Signály, které nepřehlédněte

Pokud štěně při samotě vytrvale kňučí, štěká nebo vyje, škrábe na dveře, slintá, ničí věci u východu, odmítá jíst nebo se pomočí, i když bylo vyvenčené, je potřeba zpomalit. Pokud se potíže nezlepšují, obraťte se na veterináře, který vyloučí zdravotní příčinu, a na veterinárního etologa nebo trenéra pracujícího s odměnami.

Shrnutí v 5 bodech

1. Samota je dovednost, kterou se štěně učí postupně – začněte hned po příjezdu.
2. Odcházejte a vracejte se klidně, bez dlouhého loučení a bouřlivého vítání.
3. Prodlužujte čas tak pomalu, aby se štěně nerozrušilo; když kňučí, vraťte se o krok zpět.
4. Před odchodem venčit, krátce hrát a nechat štěněti žvýkací hračku.
5. Natáčejte si štěně a při trvalých potížích vyhledejte veterináře nebo etologa.

Chcete plán na každý den? Přidejte se na čekací listinu programu Štěně doma: prvních 8 týdnů.

Zdroje

• Royal Veterinary College: Keep calm and carry on – new study offers clues for how to ease puppy separation stress – https://www.rvc.ac.uk/Contents/Item/Display/245038
• Dogs Trust: How to help your dog get used to spending time alone – https://www.dogstrust.org.uk/dog-advice/training/home/time-alone
• Dogs Trust: Separation anxiety in dogs – https://www.dogstrust.org.uk/dog-advice/training/unwanted-behaviours/separation-anxiety